Hrozí samosprávám že přijdou o své peníze ve Sberbank?

Množství územních samosprávných celků, včetně Statutárního města Jihlava, je znepokojeno vývojem  kolem Sberbank. Hrozí, že na samosprávy zůstane při uplatňování nároků věřitelů jen minimum peněz. 

Územní samosprávné celky mají pohledávky vůči Sberbank celkově vyšší než 7 miliard korun.  Města a  obce se obávají, že na obce, kraje a veřejné instituce nemusí zůstat peníze, protože jsou v pořadníku  uspokojování věřitelů až na konci.  

Samosprávám vadí  především  dominantní  postavení  Garančního  systému  finančního  trhu  (GSFT)  v nově zvoleném věřitelském výboru a obávají se, že jeho zájmem bude uspokojit hlavně své vlastní  pohledávky a na ostatní už pravděpodobně nezbude, nebo v lepším případě nebudou uspokojeni zcela.  

V bance mají tisíce věřitelů peníze v celkové hodnotě přes 60 miliard korun.  Hlavním majetkem banky  jsou úvěry a hypotéky v nominální hodnotě asi 47 miliard, které se mají nyní prodávat. Zatím to vypadá,  že hrozí jejich prodej za nižší cenu, než je hodnota úvěrového portfolia. „Celý průběh insolvenčního  řízení na nás vůbec nedělá dobrý dojem. GSFT nebude podle nás v případě prodeje úvěrového portfolia  tlačit na co nejvýhodnější cenu, která by zaručila, že se svých peněz dočká co nejvíce věřitelů. Bude mu  stačit, když se uspokojí jeho pohledávka ve výši asi 27 miliard korun, a na ostatní zůstane jen minimum  peněz,“ myslí si primátor Jihlavy Petr Ryška (ODS).  Kraje a města jsou totiž v pořadníku uspokojování  věřitelů až na konci. 

„Městu  Hodonín  uvázlo  ve  Sberbank  120  mil.  Kč.  Abychom  neohrozili  realizaci  dlouhodobě  připravovaných investičních akcí, které plánujeme realizovat v příštím roce, museli jsme tento výpadek  prostředků  řešit  revolvingovým  úvěrem.“  sděluje  Marián  Maňák,  vedoucí  ekonomického  odboru  Města Hodonín. 

„Ve Sberbank má naše obec finanční prostředky, které měly být použity na přístavbu školy. Nyní je  financování tohoto projektu z důvodu problémů Sberbank ohroženo.“ uvádí starosta Obce Komořany  Jan Kachlík. 

Města a obce budou postupovat společně a koordinovaně i s Krajem Vysočina, který již oznámil, že je  připraven vymáhat škody soudní cestou. „I my zvažujeme právní kroky a jednáme s našimi advokáty,  protože jsme stejně jako kraj velmi nespokojeni s postupem insolvenční správkyně,“ upřesnil Petr  Ryška, primátor Jihlavy (ODS). 

Kraj Vysočina má za Sberbank přihlášeny pohledávky za více než 2,5 miliardy korun a stejně jako Jihlava  a další množství věřitelů je výrazně nespokojen s postupem insolvenční správkyně. Kraj Vysočina byl  doposud v prozatímním věřitelském výboru, ale právě kvůli kritizovanému postupu už neusiloval  o zvolení do stálého výboru. 

Velkým problémem je, že pohledávky za Sberbank budou podle insolvenčního zákona uspokojovány  ve třech skupinách. V první jsou uspokojovány nároky Garančního systému finančního trhu (GSFT) za  platby, které uhradil na pojištěné pohledávky. Ve druhé skupině jsou nepojištěné části pohledávek  fyzických osob, malých a středních podniků. A až v poslední skupině se budou uspokojovat pohledávky  velkých právnických osob a také municipalit. Města a obce tak budou uspokojovány teprve poté, co  budou  zcela  uhrazeny  pohledávky  z předchozích  dvou  skupin.  Případná  sdělení,  že  se  uspokojí  pohledávky fyzických osob či malých a středních podniků, tedy vůbec nemusí souviset s tím, že by se  uspokojily také municipality či větší podniky ve třetí skupině věřitelů. 

Je logické, že věřitel z první skupiny GSFT má primárně zájem na co nejrychlejším uspokojení své  pohledávky. Rychlejší uspokojení GSFT ale může znamenat, že dosažená cena za prodej majetkové  podstaty  nebude  nejvyšší  možná  a  municipality  tak  obdrží  méně  prostředků,  než  by  tomu  bylo  v případě, že by proces prodeje nebyl uspěchán.  

Věřitelský výbor má reprezentovat společný zájem věřitelů, tedy všech věřitelů, bez ohledu na to,  v jaké  skupině  uspokojování  se  nacházejí.  Samosprávy s celkově miliardovými  pohledávkami  jsou  přitom významnou věřitelskou skupinou. Jimi podporovaným zástupcům znemožnil GSFT společně  s Českou národní bankou participaci na kontrole a nastavování efektivního procesu prodeje majetku  k dosažení co nejvyššího výtěžku. Také soud, který při svém rozhodování umožnil GSFT rozhodnout vše  samostatně, zamítl veškeré návrhy velkého množství ostatních věřitelů. 

Nyní hrozí, že k prodeji klíčové části majetku dlužníka dojde uspěchaně bez řádného dohledu. To může  mít s vysokou pravděpodobností za následek, že nebude dosaženo maximální možné ceny. Města a  obce mají rovněž za to, že do věci by měl zasáhnout a aktivně konat i stát. Insolvenční správkyně  odůvodňovala potřebu urychleného prodeje tím, že od 12. 12. 2022 se mají uplatnit vůči Sberbank tzv.  protiruské sankce. Ty by totiž zkomplikovaly či zcela vyloučily možnost prodeje portfolia banky. „Jen  do 12. prosince existuje výjimka americké strany z těchto sankcí a tyto tedy zatím na Sberbank  nedopadají. Stát má možnost projednat s americkou stranou, že by se tyto sankce zatím neaplikovaly.  Tím by zajistil, že se nebudou zpeněžovat uspěchaně na úkor maximální možné ceny,“ myslí si Jan Jaroš,  vedoucí ekonomického odboru magistrátu města Jihlavy. Zajištění prodloužení výjimky z těchto sankcí  vůči Sberbank v rámci České republiky přitom představuje pro stát nástroj, kterým může významně  pomoci české ekonomice s minimem vynaložených prostředků z rozpočtu. Důležitost tohoto kroku je  potřeba vnímat také v kontextu ostatních ekonomických událostí, kterých jsme svědky a které nás  budou provázet i nadále.