Hlavní část patřila průměrnému snowboardistovi, podprůměrnému horolezci, cestovateli a amatérskému fotografovi Adamu Svidrovi. Ten nás prostřednictvím svých úchvatných fotografií provedl pestrým světem horolezectví. Ubezpečil mnohé z nás, že po důkladné fyzické přípravě, detailním studiu aktuálních meteorologických jevů a s kvalitním materiálním zajištěním (měli jsme možnost si jej prohlédnout) lze riziko eliminovat. Tento adrenalinový styl života svázal s krásou a jedinečností přírody. Díky Adamovým fotografiím jsme se podívali na pískovcové lezení v Čechách, na prknu jsme sjeli tatranské žlaby a v horách na Islandu až k hladině Atlantského oceánu. Kochali jsme se východem slunce v Pamíru. Všech vytyčených cílů se Adamovi daří dosáhnout díky sebekázni a jeho přátelům.
V závěrečné besedě připomněl pan Milerský vznik prvního dřevěného skokanského můstku v Nýdku již v roce 1932. Pan Cieslar u historických fotografií zavzpomínal na předolympijské závody s Jiřím Raškou, učitelka Konderlová na třídu skvělých skokanů Heczka, Bobka, Brzuchanského, Fizka. Paní Lamaczová popsala ctižádost a tréninkové nasazení svého bratra Pavla Fizka, který se stal Mistrem světa juniorů.