Na úvod zazpívala skupinka děvčat, zvané lidově Gojiczorki, která kdysi chodila po vesnicích, zvláště v horských částech Těšínska, což bylo nedílnou součástí obyčejů Velikonočního pondělí. Během přednesu, oslovujícího každého posluchače, jsme se seznámili s dalšími zvyky, o kterých se už málo ví.
Největší přínos profesorovy práce je sbírání všeho, co naši předci znali a uměli. Ani si neuvědomujeme, jak rychle se na vše zapomíná, starší lidé umírají a mnoho věcí je pohřbeno s nimi.
Když jsem se s panem profesorem viděla naposledy, šel za paní Anielou Kupiec sepisovat staré písničky zdejšího lidu, neboť i ty se již vytrácejí z paměti mladší generace. Především za jeho snahu uchovat zdejší zvyky a tradice, které v současné době vydává v knižní podobě, mu patří velké uznání a obdiv.
Helena Szymeczková